vyspělý

čeština

dělení

• vy-spě-lý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vyspělý	vyspělý	vyspělá	vyspělé	vyspělí	vyspělé	vyspělé	vyspělá
genitiv	vyspělého	vyspělého	vyspělé	vyspělého	vyspělých	vyspělých	vyspělých	vyspělých
dativ	vyspělému	vyspělému	vyspělé	vyspělému	vyspělým	vyspělým	vyspělým	vyspělým
akuzativ	vyspělého	vyspělý	vyspělou	vyspělé	vyspělé	vyspělé	vyspělé	vyspělá
vokativ	vyspělý	vyspělý	vyspělá	vyspělé	vyspělí	vyspělé	vyspělé	vyspělá
lokál	vyspělém	vyspělém	vyspělé	vyspělém	vyspělých	vyspělých	vyspělých	vyspělých
instrumentál	vyspělým	vyspělým	vyspělou	vyspělým	vyspělými	vyspělými	vyspělými	vyspělými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	vyspělý
komparativ	vyspělejší
superlativ	nejvyspělejší

význam

1. člověk, který vypadá či se chová tak, jako se běžně chovají či vypadají lidé vyššího věku než on
   • Johaně je sice dvanáct, ale je na svůj věk velmi vyspělá, jak psychicky tak fyzicky. Tudíž s ní chtějí chodit i starší kluci.
2. dosahující určitého stupně vývoje
   • Savci a ptáci jsou považováni za velmi vyspělé živočichy.
   • Chetité měli na svou dobu velice vyspělé nástroje.

překlady

1. chování

   • angličtina: civilized
   • francouzština: civilisé
   • italština: civile
   • němčina: zivilisiert
   • španělština: civilizado

antonyma

1. zaostalý

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-05-12]. Heslo vyspělý.