wyf

středověká angličtina

výslovnost

• IPA: [wiːf]

varianty zápisu

• wife, wif, wiff, wiffe, wijf, wive, wyfe, wyff, wyve

etymologie

Přes staroanglické wīf z předpokládaného pragermánského *wībą. Srovnej např. německé Weib.

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. žena
2. manželka, choť
3. samice
4. ženština, souložnice, konkubína

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	wyf	wyves / wyfes / wyve

velština

výslovnost

• IPA: [uːɨ̯v]

varianty

• ydwyf

sloveso

• nepravidelné, vícekmenné

význam

1. (knižně) jsem — první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa bod

synonyma

1. (hovorově) dw, rw, w

související

• byddaf
• oeddwn
• byddaf
• bum
• byddwn