pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
choť
|
choti / choťové
|
genitiv
|
chotě
|
choťů
|
dativ
|
choti / choťovi
|
choťům
|
akuzativ
|
chotě
|
chotě
|
vokativ
|
choti
|
choti / choťové
|
lokál
|
choti / choťovi
|
chotích
|
instrumentál
|
chotěm
|
choti
|
- (knižně, žertovně) muž spojený s ženou manželským svazkem
- Svému choti zcela důvěřuji, nevěřím, že by mě podvedl.
muž spojený s ženou manželským svazkem
- manžel, muž
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
choť
|
choti
|
genitiv
|
choti
|
chotí
|
dativ
|
choti
|
chotím
|
akuzativ
|
choť
|
choti
|
vokativ
|
choti
|
choti
|
lokál
|
choti
|
chotích
|
instrumentál
|
chotí
|
chotěmi
|
- (knižně, žertovně) žena spojená s mužem manželským svazkem
- Vzal telefon a zavolal svojí choti.
- Tu navrátil se pan Klokoč jednoho dne z procházky a choť zpozorovala na něm nějaké neobyčejné rozčilení, ale jaksi radostné rozčilení.[1]
žena spojená s mužem manželským svazkem
- manželka, žena
- ↑ Ignát Hermann: Z pražských zákoutí
- Článek Choť ve Wikipedii