západnický

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːpadɲɪtskiː]

dělení

• zá-pad-nic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	západnický	západnický	západnická	západnické	západničtí	západnické	západnické	západnická
genitiv	západnického	západnického	západnické	západnického	západnických	západnických	západnických	západnických
dativ	západnickému	západnickému	západnické	západnickému	západnickým	západnickým	západnickým	západnickým
akuzativ	západnického	západnický	západnickou	západnické	západnické	západnické	západnické	západnická
vokativ	západnický	západnický	západnická	západnické	západničtí	západnické	západnické	západnická
lokál	západnickém	západnickém	západnické	západnickém	západnických	západnických	západnických	západnických
instrumentál	západnickým	západnickým	západnickou	západnickým	západnickými	západnickými	západnickými	západnickými

význam

1. (zřídka, dříve) související se Západem (nesocialistickými zeměmi západní Evropy, Ameriky atd.)
2. (zřídka, dříve) související se západními mravy, kulturou apod.
   • Mikulovští už přičichli k západnickému osvícenství a s mystickým snažením chasidského rabína z Východu se neuměli spřátelit.
3. související se západnictvím (společenským a filozofickým směrem v Rusku 19. století)

související

• západník
• západnictví
• západ, Západ