zatýkací

čeština

výslovnost

• IPA: [zatiːkat͡siː]

dělení

• za-tý-ka-cí

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací
genitiv	zatýkacího	zatýkacího	zatýkací	zatýkacího	zatýkacích	zatýkacích	zatýkacích	zatýkacích
dativ	zatýkacímu	zatýkacímu	zatýkací	zatýkacímu	zatýkacím	zatýkacím	zatýkacím	zatýkacím
akuzativ	zatýkacího	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací
vokativ	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací	zatýkací
lokál	zatýkacím	zatýkacím	zatýkací	zatýkacím	zatýkacích	zatýkacích	zatýkacích	zatýkacích
instrumentál	zatýkacím	zatýkacím	zatýkací	zatýkacím	zatýkacími	zatýkacími	zatýkacími	zatýkacími

význam

1. sloužící k zatýkání
   • V noci z 3. na 4. října 1941 zaměří gestapo na okraji Jinonic, tehdy ležících mimo Prahu, ilegální vysílačku. Záhy k osamocenému domu bývalého celního úřadu dorazí zatýkací komando.