zavrouce

čeština

výslovnost

• IPA: [zavrɔʊ̯t͡sɛ]

dělení

• za-vrou-ce

sloveso

význam

1. (archaicky) přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa zavřít
   • Jindřich V. (…) předeslal hned ku Praze markrabi Děpolta Vohburského a Berengara, hraběte sulcbašského, aby zavrouce příměří mezi stranami, pozvali je obě k roku do Rokycan, náležitých tehdáž biskupovi pražskému.

synonyma

1. (neutrálně) zavřevše

související

• zavra
• zavrouc