zledovatělý
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [zlɛdɔvacɛliː]
dělení editovat
- zle-do-va-tě-lý
přídavné jméno editovat
- tvrdé
skloňování editovat
| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | zledovatělý | zledovatělý | zledovatělá | zledovatělé | zledovatělí | zledovatělé | zledovatělé | zledovatělá |
| genitiv | zledovatělého | zledovatělého | zledovatělé | zledovatělého | zledovatělých | zledovatělých | zledovatělých | zledovatělých |
| dativ | zledovatělému | zledovatělému | zledovatělé | zledovatělému | zledovatělým | zledovatělým | zledovatělým | zledovatělým |
| akuzativ | zledovatělého | zledovatělý | zledovatělou | zledovatělé | zledovatělé | zledovatělé | zledovatělé | zledovatělá |
| vokativ | zledovatělý | zledovatělý | zledovatělá | zledovatělé | zledovatělí | zledovatělé | zledovatělé | zledovatělá |
| lokál | zledovatělém | zledovatělém | zledovatělé | zledovatělém | zledovatělých | zledovatělých | zledovatělých | zledovatělých |
| instrumentál | zledovatělým | zledovatělým | zledovatělou | zledovatělým | zledovatělými | zledovatělými | zledovatělými | zledovatělými |
stupňování editovat
| stupeň | tvar |
|---|---|
| pozitiv | zledovatělý |
| komparativ | zledovatělejší |
| superlativ | nejzledovatělejší |
význam editovat
- takový, který zledovatěl
- Opatrně jsem odstranil z bot a kalhot namrzlé kousky zledovatělého sněhu.[1]
překlady editovat
- takový, který zledovatěl
- slovenština: zľadovatený
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-03-22]. Heslo zledovatělý.
- ↑ OSOLSOBĚ, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha : Naše vojsko, 1990. ISBN 80-206-0207-0. Kapitola I., s. 9.