zonula

latina

etymologie

Deminutivum (zdrobnělina) od zōna.

podstatné jméno

• rod ženský (femininum)
• 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	zōnula	zōnulae
genitiv	zōnulae	zōnulārum
dativ	zōnulae	zōnulīs
akuzativ	zōnulam	zōnulās
vokativ	zōnula	zōnulae
ablativ	zōnulā	zōnulīs

význam

1. pásek, pás
   • Te suis tremulus parens/ inuocat, tibi uirgines/ zonula solvunt sinus,/ te timens cupida novos/ captat aure maritus. – Tebe vzývá bys dětem přál,/ otec stařičký, tobě vstříc/ panna odpíná cudný pás/ tebe, v obavách bystře sluch,/ ženich dychtivě čeká.

související

• zōna