zubům

čeština

výslovnost

• IPA: [zʊbuːm]

dělení

• zu-bům

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. dativ plurálu substantiva zub
   • Manka byla hezké děvče, tmavých, jiskrných očí, a když se usmála, každý se podivil jejím bělostným zubům; ale nade všecko byly její vlasy, jež nyní zlatým, hustým proudem po ramenou k nohám splývaly.