čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈsviː.t͡ʃka]

dělení editovat

  • svíč-ka

etymologie editovat

Zdrobnělina od svíce.

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ svíčka svíčky
genitiv svíčky svíček
dativ svíčce svíčkám
akuzativ svíčku svíčky
vokativ svíčko svíčky
lokál svíčce svíčkách
instrumentál svíčkou svíčkami

význam editovat

  1. obvykle válcovitý výrobek z vosku, parafínu, loje apod. sloužící ke svícení
    • Na adventním věnci jsme zapálili první svíčku.
  2. (v technice) součástka zážehových motorů sloužící k vytvoření elektrické jiskry
    • Musím vyměnit svíčku v motoru.
  3. (ve sportu) gymnastický cvik, kdy tělo a nohy jsou vztyčeny svisle vzhůru a hlava a ramena spočívají na podložce
    • Všichni cvičenci předvedou svíčku.
  4. (v letectví) figura v letecké akrobacii, kdy letoun stoupá strmě kolmo vzhůru
    • Svíčka je jednou z běžných figur, kterou letci předvádí při akrobatických vystoupeních.
  5. (v obecném jazyce, expresivně, řidčeji) proužek hlenu stékající z nosu
    • A celé scéně vévodí matka, jež utírá klukovi poslední svíčku u nosu a říká: Mařko, Jendo, Broku, tiše stát, ať nezkazí vás pan fotograf.[1]
    • Bosý klučina má umazanou pusu a svíčku u nosu, docela tak jako kluci v Čechách.[2]
    • „Nu, Anthime, dědek váš umřel?“ „Ano, milý pane, dnes ráno.“ Opětně nastala pomlčka. Žena ze zdvořilosti utřela svíčku.[3]

překlady editovat

  1. výrobek z vosku sloužící ke svícení
  2. součástka v zážehových motorech
  3. gymnastický prvek

synonyma editovat

  1. svíce
  2. nudle

související editovat

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. Eva: časopis moderní ženy. Praha: Melantrich, 15.03.1938, 10(10). sv. 10 s. 9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:64aa8020-e639-11e8-9445-5ef3fc9bb22f
  2. Zdeněk Pluhař: Opustíš-li mne
  3. Guy de Maupassant: Slečna Perla

externí odkazy editovat