činčila

čeština

výslovnost

IPA: [ˈt͡ʃɪnt͡ʃɪla]

dělení

čin-či-la

etymologie

Přes španělskou zdrobnělinu chinchilla buďto z Chincha — příslušník kmene Činča (které z ajmarštiny), nebo z chinche — štěnice; skunk, které z latinského cīmex téhož významu. Srovnej např. italské cimice či katalánské xinxa — obojí štěnice.

podstatné jméno

rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	činčila	činčily
genitiv	činčily	činčil
dativ	činčile	činčilám
akuzativ	činčilu	činčily
vokativ	činčilo	činčily
lokál	činčile	činčilách
instrumentál	činčilou	činčilami

význam

překlady

druh hlodavce
- angličtina: chinchilla
- bulharština: чинчила ž
- dánština: chinchilla
- estonština: tšintšilja
- finština: chinchilla
- francouzština: chinchilla m
- chorvatština: činčila
- italština: cincillà m
- litevština: šinšila
- lotyština: šinšilla
- maďarština: csincsilla
- němčina: Chinchilla s
- nizozemština: chinchilla
- norština: chinchilla
- polština: szynszyla
- portugalština: chinchila
- rumunština: şinşilă
- ruština: шиншилла
- řečtina: τσιντσιλά
- španělština: chinchilla
- švédština: chinchilla
- turečtina: çinçilla
- ukrajinština: шиншила
druh králíka
- francouzština: chinchilla m