Možná hledáte Králík nebo králik.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [kraːliːk]

dělení

editovat
  • krá-lík

etymologie

editovat

Označení savce je zdrobnělinou slova král, jež byla vytvořena v analogii ke staré němčině, která měla výrazy „künig“ pro krále a pro králíka „küniglin“; to však nevzniklo jako zdrobnělina, ale překladem z latinského cuniculus.[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ králík králíci
genitiv králíka králíků
dativ králíku / králíkovi králíkům
akuzativ králíka králíky
vokativ králíku králíci
lokál králíku / králíkovi králících
instrumentál králíkem králíky

význam

editovat
  1. menší savec s dlouhýma ušima příbuzný zajícům
    • Žádný mu ho dosud nepřinesl, protože divoký králík se nedá jen tak lehko chytit.[2]
  2. (v obecném jazyce) kožešina z králíka (1)[3]
  3. (řidčeji, zdrobněle, žertovně) král (obvykle bezvýznamný), vládce malé říše
    • „Nechť táhne hrdý králík k pohanským dědinám, My zde si vydobudem — snad víc než odňal nám!“[4]
  4. (staročesky) králíček (rod ptáků)

překlady

editovat
  1. savec
  2. kožešina
  3. malý král
  4. rod ptáků

synonyma

editovat
  1. (expresivně) ušák, (nářečně) micák, (nářečně) kotrna[5]
  2. králičina

související

editovat

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. LOUCKÁ, Pavla. Tři králové, král, králík a králíček. Vesmír, 2003, roč. 82, čís. 12, s. 668. Dostupné online. ISSN 1214-4029.
  2. Ludmila Tesařová: Kocour v botách
  3. V tomto významu se v dativu a lokálu singuláru používá pouze tvar králíku.
  4. Jan Erazim Vocel: Přemysl Otakar Velký
  5. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „králík“, s. 482-484.

externí odkazy

editovat