řádkování

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝aːtkɔvaːɲiː]

dělení

• řád-ko-vá-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	řádkování	řádkování
genitiv	řádkování	řádkování
dativ	řádkování	řádkováním
akuzativ	řádkování	řádkování
vokativ	řádkování	řádkování
lokál	řádkování	řádkováních
instrumentál	řádkováním	řádkováními

význam

1. odstup mezi jednotlivými řádky textu

synonyma

1. řádkový proklad