Možná hledáte rit, rīt, riť, řít nebo řiď.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

homofonyEditovat

děleníEditovat

  • řiť

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ řiť řitě / řiti
genitiv řitě / řiti řití
dativ řiti řitím
akuzativ řiť řitě / řiti
vokativ řiti řitě / řiti
lokál řiti řitích
instrumentál řití řitěmi

významEditovat

  1. zadnice, zadek
    • Celý svět se řítí / do ďáblovy řiti. (Josef Váchal)
  2. (v lékařství) otvor, kterým končí trávicí trakt
    • Proktolog mi vpravil do řitě anoskop.
    • „… právě tak, jako svolávám ne sebe sto tisíc košů pořádných ďáblů, s tělem i duší, s droby i střevy, jestliže lžu v celém tom příběhu jen jediným slovem: stejně nechť vás zpraží oheň svatého Antonína, nechť vás zkroutí padoucnice, nechť vás zohaví hrom, zchromí vás vředy, ať přijde na vás úplavice, podlá bolest ze zánětu řiti, tak zúžené jako kravský chlup, zesílená ještě rtutí, nechť ať vám vnikne do zadnice a nechť padne jako Sodoma a Gomora v síru a oheň a zkázu, nebudete-li pevně věřit všemu, co vám budu vyprávět …“ (Francois Rabelais: Gargantua a Pantagruel, kniha 2., předmluva spisovatelova. Praha: Odeon 1968. Citováno podle https://is.muni.cz/th/75959/esf_m/Diplomova_prace.txt, od knihy se mírně odchyluje.)

překladyEditovat

  1. vyústění trávicího traktu

synonymaEditovat

  1. zadnice, zadek, (vulgárně) prdel
  2. konečník

souvisejícíEditovat

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní

významEditovat

  1. druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa řítit

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Řiť ve Wikipedii