čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • kon-čit

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní nebo intranzitivní

varianty editovat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas končím končíš končí končíme končíte končí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
konči končeme končete
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné končil končila končilo končili končily končila
trpné končen končena končeno končeni končeny končena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný konče končíc končíce

význam editovat

  1. způsobovat konec
    • Už s tebou telefonuji aspoň hodinu, budu muset končit.
  2. blížit se ke konci
    • Léto pomalu končí, objevují se první ranní mrazíky.

překlady editovat

  1. vyvolávat konec
  2. blížit se ke konci

synonyma editovat

  1. ukončovat
  2. končit se

antonyma editovat

  1. zahajovat, začínat
  2. začínat, rozbíhat se

související editovat

poznámky editovat