ševelit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃɛvɛlɪt]

dělení

• še-ve-lit

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ševelím	ševelíš	ševelí	ševelíme	ševelíte	ševelí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ševel	ševelme	ševelte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ševelil	ševelila	ševelilo	ševelili	ševelily	ševelila
trpné	ševelen	ševelena	ševeleno	ševeleni	ševeleny	ševelena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	ševele	ševelíc	ševelíce

význam

1. (knižně) tiše šumět
2. (zejména o ptácích) příjemně zpívat, prozpěvovat
   • A mezitímco hlásky menších dětí ševelily jako skřivánci, vpadaly jim do toho hlasy hochů starších jako drozdi nebo slavíci.
3. (řidčeji) pohybovat něčím

související

• ševelení