šumět

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃʊmɲɛt]

dělení

• šu-mět

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	šumím	šumíš	šumí	šumíme	šumíte	šumějí / šumí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	šuměj / šum	šumějme / šumme	šumějte / šumte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	šuměl	šuměla	šumělo	šuměli	šuměly	šuměla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	šuměje / šumě	šumějíc / šumíc	šumějíce / šumíce

význam

1. vydávat monotónní zvuk bez specifické výšky tónu
   • Dnem i nocí to tam bručelo a bzučelo, šumělo a hučelo jako v úlu nebo jako u nějakého jezu.

překlady

1. vydávat monotónní nespecifický zvuk

   • angličtina: fizz, whisper, noise, fizzle
   • litevština: ošti, šnypšti, šniokšti, ūžti

synonyma

1. ševelit, šelestit, hučet

související

• šum
• šumař
• šumění
• šuměnky
• šumivý
• šumák
• zašumět
• ošumělý

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-01-09]. Heslo šumět.