čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈʃɪml̩]

dělení editovat

  • ši-ml

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ šiml šimlové
genitiv šimla šimlů
dativ šimlu / šimlovi šimlům
akuzativ šimla šimly
vokativ šimle šimlové
lokál šimlu / šimlovi šimlech
instrumentál šimlem šimly

význam editovat

  1. (zastarale) bílý kůň
    • Strýček Nimra koupil šimla za půl páta tolaru / přišel domů, popad ženu, tancoval s ní maděru.[1]
    • Nespadl sníh na Vše svaté v noci, ale nepadl ani na Martina, a už dokonce ne s velkou mocí. „A tak huž je Martin preč i se šimlem, a Kateřinka na koňu ježďat nehumí. Tak meslím huž nedostaneme sníh, haž leda na Mikuláša, nebo haž na vánoce… Copak je po takové zimě!“ hodil stařeček Straka rukou.[2]
    • Nasedl na šimla a uháněl pryč
    • Elce pelce strýček Nimra koupil šimla v Kadani / ani nevíš, jak to šimrá, když mi lezeš po dlani.[3]
    • Tím se pánové konečně rozhovořili po svém, a s cylindry v týle, s límečky ponenáhlu se bortícími, chodili od zvířete k zvířeti, omakávali svalstvo, prohlíželi zuby a kopyta, měřili výšky a délky, hádali se o to, jsou-li šimlové opravdu váhaví, vraníci melancholisčtí a hnědky divoké a je-li užitečnější večerní krmení nebo ranní a kolik litrů vody se má dát koni vypít po představení.[4]

překlady editovat

  1. bílý kůň

synonyma editovat

  1. bělouš

fráze a idiomy editovat

související editovat

poznámky editovat

  1. dětská říkanka
  2. Bratři MRŠTÍKOVÉ: Rok na vsi
  3. Jiří SUCHÝ: Sluníčko sluníčko
  4. Eduard BASS: Cirkus Humberto, Praha 1941