šoa
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈʃoa]
varianty
editovatpodstatné jméno
editovatetymologie
editovatZ hebrejského שׁוֹאָה (v českém přepisu hebrejštiny šoa, příp. šo'a).
význam
editovatpřeklady
editovatsynonyma
editovatpoznámky
editovat- HOLÝ, Jiří. Šoa v české literatuře a v kulturní paměti. Praha : Akropolis, 2011. ISBN 978-80-87481-14-1.
- LANZMANN, Claude. Šóá, šóá, šóá. Zpráva o velikém neštěstí. Praha : Svoboda, 1991.
- MACHÁLEK, Vít. Postoje českých křesťanů k šoa po roce 1945. Křesťanská revue, 1998, čís. 8, s. 204-212.
- SOUKUPOVÁ, Blanka. Modely životních osudů českých Židů po šoa. In SOUKUPOVÁ, Blanka; SALNER, Petr; LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Židovská menšina v Československu po druhé světové válce. Od osvobození k nové totalitě. Praha : Židovské muzeum v Praze, 2009. ISBN 978-80-86889-90-0. S. 81-91.
- SOUKUPOVÁ, Blanka. Šoa ve veřejném mínění českých Židů. In NOSKOVÁ, Helena; BEDNAŘÍK, Petr. Národnostní menšiny, multikulturalita, vzdělávání. Kolektivní monografie. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2010. ISBN 978-80-7285-129-4. S. 178-183.
- PAVLÁT, Leo. Židé; dějiny a kultura. Praha : Židovské muzeum v Praze, 2005. Kapitola Perzekuce a vyhlazení Židů za 2. světové války, s. 55-82.