holokaust
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɦɔlɔkaʊ̯st], [ɦɔlɔkɔːst]
dělení editovat
- ho-lo-kaust
varianty editovat
etymologie editovat
Z řeckého ὁλόκαυστον (celopal); ὅλος (celý) + καυστός (spálený); původně obětování celého zvířete Bohu spálením.[1] Na rozdíl od latiny, která používala v biblických textech slovo holocaustum, v českých překladech Bible a ve středověku se používaly jiné výrazy: celopal, obět zápalná, sežžená, spálená, zápal, vzácně i: obětopal, spalobět. Přenesení významu od zápalné oběti k označení krveprolití či masakru je doloženo v angličtině ke konci 17. století. Ve významu genocidy Židů je slovo v češtině široce používáno od počátku 90. let 20. století.[2]
varianty editovat
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | holokaust | holokausty |
genitiv | holokaustu | holokaustů |
dativ | holokaustu | holokaustům |
akuzativ | holokaust | holokausty |
vokativ | holokauste | holokausty |
lokál | holokaustu | holokaustech |
instrumentál | holokaustem | holokausty |
význam editovat
- systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování osob označených jako Židé prováděné nacistickým Německem a jeho spojenci v době druhé světové války
- Holokaust je jedna z největších tragedií lidstva a nestvůrnost fašistické ideologie by se měla neustále připomínat.
překlady editovat
- genocida Židů
- angličtina: holocaust
- francouzština: holocauste m
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-02-05]. Heslo holokaust.
- ↑ MICHÁLEK, Emanuel. Ještě k původu slova holokaust. Naše řeč, 1994, roč. 77, čís. 5, s. 271. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ SVOZILOVÁ, Naďa. Holocaust. Naše řeč, 1991, roč. 74, čís. 3, s. 162. Dostupné online. ISSN 0027-8203.