žebrat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒɛ.brat]

dělení

• že-b-rat

varianty

• (zastarale, knižně) žebrati

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	žebrám	žebráš	žebrá	žebráme	žebráte	žebrají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	žebrej	žebrejme	žebrejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	žebral	žebrala	žebralo	žebrali	žebraly	žebrala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	žebraje	žebrajíc	žebrajíce

význam

1. prosit o almužnu kvůli obživě
   • »Co jde, všecko se vyplácí!« odsekla mu obyčejně milá choť. »Však my také nechodíme žebrat!«
2. (expresivně) poníženě prosit

překlady

1. prosit o almužnu

   • angličtina: beg
   • čínština: 丐
   • francouzština: mendier
   • italština: mendicare
   • japonština: 丐
   • jidiš: שנאָרן
   • latina: mendicare
   • němčina: betteln
   • polština: żebrać
   • slovenština: žobrať
   • španělština: mendigar
   • ukrajinština: жебрати
2. —

synonyma

1. (hanlivě) somrovat
2. žebronit

související

• žebrání
• žebravý
• žebrací
• žebrající
• žebrák
• žebračka
• žebračenka
• dožebrat (se)
• nažebrat (se)
• požebrat
• prožebrat (se)
• přižebrat si
• vžebrat se
• vyžebrat
• zažebrat
• žebrávat
• žebronit