žertva
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ʒɛrtva]
dělení
editovat- žer-t-va
etymologie
editovat- Z ruského жертва, převzatého obrozenci, vzdáleně příbuzné např. s hrana (ve významu vyzvánění za zemřelého), žrec nebo latinským gratias.[1] Nijak nesouvisí s žert.
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | žertva | žertvy |
genitiv | žertvy | žertev |
dativ | žertvě | žertvám |
akuzativ | žertvu | žertvy |
vokativ | žertvo | žertvy |
lokál | žertvě | žertvách |
instrumentál | žertvou | žertvami |
význam
editovat- (knižně) oběť bohům, často zápalná
- „A ty lituješ té doby, kdy se poslední žertva modloslužebníků pálila?“ zaškaredil se vladyka.[2]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „žertva“, s. 747.
- ↑ Josef Kajetán Tyl: Svátky na Vyšehradě