žrec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒrɛt͡s]

dělení

• žrec

etymologie

Slovo žrec společně s příbuzným slovem žertva patří mezi výpůjčky z ruštiny užívané v české literatuře 19. století jako poetismy, jejichž převzetí bylo v době národního obrození motivováno tehdejším obdivem obrozenců k Rusku a jeho kultuře. Konkrétně přejato z ruského жрец, to z praslovanského *žьrьcь (oboje téhož významu kněz), to vychází z *žerti (oběžovat bohům, slavit). Z toho pak právě vychází i praslovanské *žьrtva, z toho staroslověnské жрьтва, z toho zřejmě ruské жертва a z něj české žertva (vše významu oběť bohům).

*žerti vychází z indoevropského kmene *gu̯er- (pozvednout hlas, chválit). Z toho samého kmene vychází i praslovanské *gornъ, z něhož je například české a slovenské hrana (zvonění za zemřelého). Z dalších jazyků je *žerti příbuzné přes indoevropské *gu̯er- asi s litevským girti (slavit, chválit), latinským grates (díky) a se sanskrtskými गृणाति (gṛṇā́ti; chválit, velebit) a गिर् (gír; chvála, dík).

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	žrec	žreci / žrecové
genitiv	žrece	žreců
dativ	žreci / žrecovi	žrecům
akuzativ	žrece	žrece
vokativ	žreci	žreci / žrecové
lokál	žreci / žrecovi	žrecích
instrumentál	žrecem	žreci

význam

1. slovanský pohanský obětní kněz
   • V posvátném háji obětuje žrec bohům a dým stoupá v čistém vzduchu k nebesům jako jistota naplnění; muži ořou, pastýř vyhání stádo z kolové osady nad jezerem, ženy kojí děti, děd vládne rodu a vede vnuky svou krásnou harmonickou zkušeností a moudrostí: život jest dar bohů a milost jejich váže všecky jeho prvky a složky v tajemné tanečné kolo práce a radosti, rozkoše i síly, zrodu i zmaru.
2. (expresivně) kněz vůbec
   • A jiní měli rozstavené klece / i posady, v nich živé zásoby, — / to ku obětem pro židovské žrece / tam prodávali bílé holuby.

překlady

1. pohanský kněz Slovanů

   • slovenština: žrec m
2. expr. kněz vůbec

   • slovenština: žrec m

synonyma

1. kněz
2. (neutrálně) kněz; (v křesťanství) duchovní, kaplan, kazatel, reverend, kurát, (hovorově) farář, (církevní) pastýř, abbé, páter, akolyt, duchovní otec, otec, presbyter, (hovorově, zastarale) velebný pán, (slangově) veleba, (v obecném jazyce) velebníček; (evangelický) pastor; (v pravoslaví) pop; (v islámu) imám, hodža; (židovský) kohen, rabín; (ve Starověkém Římě) augur, ptakopravec, (kelstský) druid

související

• žertva
• Příloha:Slova s příponou -ec (čeština)

externí odkazy

• Článek Žrec ve Wikipedii