žmoulat
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈʒmɔʊ̯lat]
dělení
editovat- žmou-lat
varianty
editovat- (zastarale, knižně) žmoulati
sloveso
editovat- tranzitivní
- nedokonavé
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | žmoulám | žmouláš | žmoulá | žmouláme | žmouláte | žmoulají |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
žmoulej | žmoulejme | žmoulejte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | žmoulal | žmoulala | žmoulalo | žmoulali | žmoulaly | žmoulala |
trpné | žmoulán | žmoulána | žmouláno | žmouláni | žmoulány | žmoulána |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | žmoulaje | žmoulajíc | žmoulajíce |
význam
editovat- mačkat v ruce
- Závodčí počal chodit po pokoji, podíval se z okna, zas se vrátil, utrhl kus papíru z novin na stole a žmoulal mezi prsty papírovou kuličku.[1]
- mačkat v ústech
- Jedna domovnice, nějaká paní Mašková, si koupila u hokynáře žemličky, a jak tu housku žmoulá, najednou ji něco píchlo do patra; tak si sáhla do huby a vyndá jehlu, která se jí zarazila do ponebí.[2]
- Bezzubými dásničkami žmoulí maličcí, ostré zoubky do bílého těsta zarývají větší, po drobínku ulamují a dlouho jak kočky chutnají mlsná děvčata.[3]
- hnětením tvořit
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. [s.l.] : [s.n.].
- ↑ ČAPEK, Karel. Povídky z jedné a z druhé kapsy. Praha : Český spisovatel, 1993. ISBN 80-202-0411-3.
- ↑ MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Rok na vsi. Praha : SNKLU, 1964. S. 68-72.