hníst

čeština editovat

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	hnětu	hněteš	hněte	hněteme	hnětete	hnětou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	hněť	hněťme	hněťte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	hněta	hnětouc	hnětouce

tvarovat střídavým přikládáním, tlakem a oddalováním dlaní a prstů, příp. tímto vpravovat vláhu dovnitř
- hníst těsto, vosk
- Novotný doložil: „Zde leží snad Faraonova princezna.“ Avšak Levý stál na svém: „Já řku, to je celá, chlup na chlup moje Baruška, Kozákovic Baruška, která se narodila v Kříči u Rakovníka, dcera cvočkářova, jež mi hnětla hlínu, když jsem o vánocích na jesličky panáky formoval, a jež umřela zánětem plic před mým odchodem do Mnichova.“^[1]
- Abraham pak pospíšil do stanu k Saře a řekl: pospěš! [vezmi] tři míry mouky jemné, hněť a udělej koláče.^[2]
(knižně, přeneseně) soužit, rozčilovat, vzbuzovat v někom nelibý pocit, podrážděnost
- Pan Kolovrat Žehrovský chodil jako mračno. Hnětlo jej, že byl poražen, ale ještě více, jak s námi nakládali.^[3]
- To vás opravdu nehněte svědomí?!

ručním mačkáním zpracovávat tvárnou hmotu
- angličtina: knead
- francouzština: pétrir, malaxer
- italština: impastare
- latina: depsere, perdepsere, condepsere
- němčina: kneten
- polština: gnieść, ugniatać
- ruština: мять
- řečtina: μαλάσσω, ζυμώνω
- slovenština: hniesť, miesiť
- španělština: maznar, amasar
trápit, popuzovat
- francouzština: tenailler, tourmenter
- němčina: quälen, bedrücken
- ruština: грызть

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-01-14]. Heslo hníst.