γυνή
starořečtina
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɡynɛ͜ɛ́]
etymologie
editovatSlovo pochází z praindoevropského *gʷḗn — „žena“. Mezi příbuzná slova patří sanskrtské जनि (jani), staroarménské կին (kin) a anglosaské cwēn.
podstatné jméno
editovat- rod ženský
přepis
editovat- český: gyné
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | γυνή | γυναῖκε | γυναῖκες |
genitiv | γυναικός | γυναικοῖν | γυναικῶν |
dativ | γυναικί | γυναικοῖν | γυναιξί(ν) |
akuzativ | γυναῖκα | γυναῖκε | γυναῖκας |
vokativ | γύναι | γυναῖκε | γυναῖκες |
význam
editovat- žena
- ἐξῆλθον δὲ αὐτοὶ καὶ παῖδες καὶ γυναῖκες – Tak tedy oni se vystěhovali s dětmi i ženami[1]
- Ἔξελθε ἐκ τῆς κιβωτοῦ, σὺ καὶ ἡ γυνή σου καὶ οἱ υἱοί σου καὶ αἱ γυναῖκες τῶν υἱῶν σου μετὰ σοῦ – Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou.[2]
- ὁ δ᾽ εἶπε πρός με βαί᾽, ἀεὶ δ᾽ ὑμνούμενα: γύναι, γυναιξὶ κόσμον ἡ σιγὴ φέρει. – Ale on mi odpověděl stroze touto otřepanou frází: „Ženo, mlčení zdobí ženu“.[3]
- manželka
- Πᾶς ὁ ἀπολύων τὴν γυναῖκα αὐτοῦ καὶ γαμῶν ἑτέραν μοιχεύει, – Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží;[4]
- smrtelnice
- živočich samičího pohlaví
antonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ Dějiny peloponéské války (originál, překlad)
- ↑ Septuaginta Genesis 6,16 (starořecky, česky)
- ↑ Sofoklés — Aiás 293 (starořecky, anglicky)
- ↑ Lukášovo evangelium 16,18(originál, překlad)