кальмар
ruština editovat
výslovnost editovat
homofony editovat
etymologie editovat
Z francouzského calmar, které přes okcitánské calamar z italského calamaro, jež z latinského calamarius, což je adjektivum odvozené od substantiva calamus — rákos, třtina; namáčecí inkoustové pero, které ze starořeckého κάλαμος. Srovnej např. české kalamář nebo francouzské chaumière, chaume. V souvislosti se schopností vypouštění inkoustu a příslušným perem jde tak vlastně o jakési „zvíře-kalamář“.
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný