oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
кощу́нствую
|
кощу́нствуем
|
| 2.
|
кощу́нствуешь
|
кощу́нствуете
|
| 3.
|
кощу́нствует
|
кощу́нствуют
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
кощу́нствуй
|
кощу́нствуйте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
кощу́нствовал
|
кощу́нствовали
|
| ženský
|
кощу́нствовала
|
| střední
|
кощу́нствовало
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
кощу́нствуя
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
кощу́нствовавший
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- rouhat se, páchat svatokrádež
- Ну да, ежели украл да на церковь дал, так ты не вор, а - праведник . -- Егор! Кощунствуешь - слушать не буду![1]
- ↑ Maxim Gorkij: Васса Железнова
