staroslověnština

editovat

etymologie

editovat

Z praslov. *mě̀sę̄cь; paradigma přízvuku (a);[1] rod mužský; jo-kmenová deklinace.

Srov. stčes. měsiec;[2] čes. měsíc; sloven. mesiас; pol. miesiąc; hluž. měsac; dluž. mjasec; rus.ме́сяц; ukr. мíсяць; bulh. ме́сец; srbochorv. mjȅsēc; slovin. mêseс.[3]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský
  • jo-kmenová deklinace

skloňování

editovat
Substantivum singulár duál plurál
nominativ мѣсѧць мѣсѧца мѣсѧци
genitiv мѣсѧца мѣсѧцѹ мѣсѧць
dativ мѣсѧцѹ мѣсѧцєма мѣсѧцємъ
akuzativ мѣсѧць мѣсѧца мѣсѧцѧ
vokativ мѣсѧцѹ мѣсѧца мѣсѧци
lokál мѣсѧци мѣсѧцѹ мѣсѧцихъ
instrumentál мѣсѧцємь мѣсѧцєма мѣсѧци

význam

editovat
  1. měsíc, luna
    • и бѫдѫтъ знамєниꙗ въ слъньци и мѣсѧци и ѕвѣздахъ – Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách. [L 21, 25 – Zogr]
  2. měsíc (kalendářní)
    • прѣбъістъ жє мариꙗ съ нѥѭ ꙗко три мѣсѧцѧ – Marie s ní zůstala asi tři měsíce. [L 1, 56 – Zogr Mar As Sav Ostr]

slovní spojení

editovat
  1. новъ мѣсѧцьnov, novoluní
    • въстрѫбитє на новъ мѣсѧць трѫбоѭ – Při novoluní zatrubte na polnice. [Žalm 80 (81), 4 – PsSin]

srovnej

editovat
  1. лѹна

související

editovat

poznámky

editovat
  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Academia, Praha 1970.
  3. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.