oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
обалде́ю
|
обалде́ем
|
| 2.
|
обалде́ешь
|
обалде́ете
|
| 3.
|
обалде́ет
|
обалде́ют
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
|
| 2.
|
обалде́й
|
обалде́йте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
обалде́л
|
обалде́ли
|
| ženský
|
обалде́ла
|
| střední
|
обалде́ло
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
обалде́я
|
|
| ženský
|
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
обалде́в
|
|
| ženský
|
|
| střední
|
- (expresivně) být tumpachový, být z něčeho paf, být vyplesklý
- ошалеть
