око
Možná hledáte oko.
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *ȍko; paradigma přízvuku (c);[1] rod střední; s-kmenová deklinace (sg., pl.) / i-kmenová deklinace (du.).
Srov. stčes. oko – "oko; zrak, zření; pohled, podívání";[2] čes., sloven. oko, nom. du. oči; pol. oko, nom. du. oczy; strus. око nom. du. очи; rus. poet., ukr. о́ко, nom. pl. о́чи; bulh. око́, nom. pl. очи́; srbochorv. ȍko nom. pl. ȍči; slovin. оkô, оčêsа, nom. du. оčȋ.[3]
podstatné jméno
editovat- rod střední
- nepravidelné
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | око | очи | очєса* |
genitiv | очєсє/ока | очию | очєсъ* |
dativ | очєси/окѹ | очима | — |
akuzativ | око | очи | — |
vokativ | око | очи | — |
lokál | очєсє/оцѣ | очию | — |
instrumentál | окомь | очима | — |
* tvary plurálu jsou vzácné, v jeho funkci se častěji užívá duálu
význam
editovat- oko
- изьми прьвѣѥ брьвьно из очєсє твоѥго – Nejprve vyjmi trám ze svého oka, ... [Mt 7, 5 – Zogr Mar Ostr]
- zrak, pohled
- пророчьскомь окомь видѣвъ иѥрємиꙗ – Prorockým zrakem viděl Jeremiáš, ... [Supr 353, 2]
slovní spojení
editovat- своима очима – na vlastní oči
- никътожє бо можаашє своима очима бога бєсплътьна видѣти – Neboť nikdo nemohl na vlastní oči vidět boha, nemajícího tělo. [Supr 11, 1]
- око за око – oko za oko
- слъішастє ꙗко рєчєно бъістъ • око за око и зѫбъ за зѫбъ – Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko, zub za zub'. [Mt 5, 38 – Zogr Mar]
srovnej
editovat- —
- —