Možná hledáte oko.

staroslověnštinaEditovat

etymologieEditovat

Z praslov. *ȍko; paradigma přízvuku (c);[1] rod střední; s-kmenová deklinace (sg., pl.) / i-kmenová deklinace (du.).

Srov. stčes. oko – "oko; zrak, zření; pohled, podívání";[2] čes., sloven. oko, nom. du. oči; pol. oko, nom. du. oczy; strus. око nom. du. очи; rus. poet., ukr. о́ко, nom. pl. о́чи; bulh. око́, nom. pl. очи́; srbochorv. ȍko nom. pl. ȍči; slovin. оkô, оčêsа, nom. du. оčȋ.[3]

podstatné jménoEditovat

  • rod střední
  • nepravidelné

skloňováníEditovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ око очи очєса*
genitiv очєсє/ока очию очєсъ*
dativ очєси/окѹ очима
akuzativ око очи
vokativ око очи
lokál очєсє/оцѣ очию
instrumentál окомь очима

* tvary plurálu jsou vzácné, v jeho funkci se častěji užívá duálu

významEditovat

  1. oko
    • изьми прьвѣѥ брьвьно из очєсє твоѥго – Nejprve vyjmi trám ze svého oka, ... [Mt 7, 5 – Zogr Mar Ostr]
  2. zrak, pohled
    • пророчьскомь окомь видѣвъ иѥрємиꙗ – Prorockým zrakem viděl Jeremiáš, ... [Supr 353, 2]

slovní spojeníEditovat

  1. своима очимаna vlastní oči
    • никътожє бо можаашє своима очима бога бєсплътьна видѣти – Neboť nikdo nemohl na vlastní oči vidět boha, nemajícího tělo. [Supr 11, 1]
  2. око за окоoko za oko
    • слъішастє ꙗко рєчєно бъістъ • око за око и зѫбъ за зѫбъ – Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko, zub za zub'. [Mt 5, 38 – Zogr Mar]

srovnejEditovat

  1. зракъ, видъ, видѣниѥ, възоръ

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
  3. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.