чѧдо
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *čędo; paradigma přízvuku (a);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.
Srov. stčes. čad/čád – "hoch, mladík", čada/čáda – "holka, děvče";[2] stpol. czędo – "dítě"; rus., ukr. ча́до – "dítě"; běl. чадо́ – "zlé dítě, tvrdohlavý člověk"; bulh. че́до – "dítě"; srbochorv. (arch.) čȅdo – "dítě".[3]
podstatné jméno
editovat- rod střední
- o-kmenová deklinace
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | чѧдо | чѧдѣ | чѧда |
genitiv | чѧда | чѧдѹ | чѧдъ |
dativ | чѧдѹ | чѧдома | чѧдомъ |
akuzativ | чѧдо | чѧдѣ | чѧда |
vokativ | чѧдо | чѧдѣ | чѧда |
lokál | чѧдѣ | чѧдѹ | чѧдѣхъ |
instrumentál | чѧдомь | чѧдома | чѧдъі |
význam
editovat- dítě; syn; potomek
- ащє комѹ братръ ѹмьрєтъ имъі жєнѫ • и тъ бє-щ-ѧдъ ѹмьрєтъ – Zemře-li něčí bratr ženatý, ale bezdětný ... [L 20, 28 – Mar]
- чловѣкъ єтєръ имѣ дъвѣ чѧдѣ • и пришьдъ къ прьвѹѥмѹ рєчє • чѧдо иди дьньсь дѣлаи въ виноградѣ моѥмь – Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: 'Synu, jdi dnes pracovat na vinici!' [Mt 21, 28 – Mar]
- агарь бо ѥстъ сина гора • ѥжє въ аравии • прилагаѥтъ сѧ нъінѣшьн̑иимь иѥрѹсалимѣ • работаѥтъ бо съ чѧдъі своими – Hagar znamená horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť žije v otroctví i se svými dětmi. [Ga 4, 25 – Enin]
- глагола ослаблѥнѹѥмѹ • чѧдо отъпѹщаѭтъ ти сѧ грѣси твои – Řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy." [Mk 2, 5 – Mar]
- дастъ имъ власть чѧдомь божиѥмь бъіти – Dal jim moc stát se Božími dětmi. [J 1, 12 – Zogr]