ましょう

japonština

výslovnost

• IPA: [maɕoː]

etymologie

Skládá ze znaků hiragany ま, し (zmenšeného) ょ a う (ve funkci naznačení délky ve výslovnosti; jeho použití odporuje pravidlu o použití お k vyznačení délky "slabik" na "o" ve slovech s japonskou výslovností). Jedná se o příponu う k 1. základu ましょ nepravidelného slovesa/přípony ます. Jedná se o okuriganu.

přípona sloves

Připojuje se ke 2. (druhému) základu sloves. Patří do zdvořilostní úrovně teiniego (丁寧語), nejběžnější zdvořilostní úroveň; uprostřed mezi úrovní důvěrnou a honorifickou).

přepis

• rómadži: -mašó

význam

• Tvoří pravděpodobnostní způsob (= čas budoucí v pravděpodobnostním způsobu nebo odhad události/činnosti v jakémkoliv čase) zdvořilý od přípony ます. Nerozlišuje osobu ani číslo, které vyplývají pouze z kontextu; nejčastěji se používá pro 1. osobu. Někdy se použije ve smyslu zdvořilé pobídky.

příklady použití

• podle vzorů:
  • u souhláskových sloves

1. 書きましょう - asi budu/bude psát, napišme
2. 急ぎましょう - asi nebudu/nebude mít čas, pospěšme si
3. 話しましょう
4. 待ちましょう - asi budu/bude čekat, počkejme
5. 死にましょう
6. 読みましょう - asi budu/bude číst, přečtěte si, měl byste si přečíst
7. 遊びましょう
8. 売りましょう - asi budu/bude prodávat
9. 買いましょう - asi koupí/-m

• • u samohláskových sloves

1. 食べましょう - asi budu/bude jíst
2. 見ましょう - (to) bychom měli vidět

• • u nepravidelných sloves (některých)

1. しましょう
2. 行きましょう - asi půjde/-me
3. 来ましょう - asi přijde
4. でしょう - vypadá to, že... (odhad události/činnosti v jakémkoliv čase, který je vyjádřen předcházejcím slovesem)

antonyma

• zápor: ませんでしょう