追う

japonština

výslovnost

• IPA: [oɯ]

přepis

• hiragana: おう
• rómadži: ou

dělení

• 追-う

etymologie

Výraz se skládá z kandži 追 (vyhnat, hnát) a okurigany う, čtení obou je japonské.

sloveso

• sloveso souhláskové

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	追わ	owa	追わない, 追わなくて
2. základ	追い	oi	追います, 追いたい
2a. základ	追っ	ot	追って, 追った
3. základ	追う	ou
4. základ	追え	oe	追えば
5. základ	追お	o'o	追おう

základní odvozené tvary

• důvěrný zápor: 追わない (owanai)
• zdvořilý čas přítomný: 追います (oimasu)
• přechodník přítomný: 追って (otte)
• přechodník minulý: 追った (otta)
• důvěrný rozkazovací způsob: 追え (oe)
• podmiňovací způsob důvěrný: 追えば
• aniž by hnal: 追わず
• pravděpodobnostní způsob důvěrný: 追おう (o'ó)
  • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 追うまい (oumai)
• přací způsob přítomný: 追いたい (oitai)

význam

1. vyhnat, hnát, vyhánět

odvozené tvary

• 追います
• 追いません
• 追いました