hnát

čeština

dlouhá kost končetiny
(pejorativně) končetina
- Malá, hnědá, tváři divé // pod plachetkou osoba; // o berličce, hnáty křivé, // hlas - vichřice podoba!^[1]

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ženu	ženeš	žene	ženeme	ženete	ženou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	žeň	žeňme	žeňte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	žena	ženouc	ženouce

uvádět do pohybu
- Stlačená vodní pára žene lokomotivu, buchar i jiné stroje.
- Čpí tam pot koní a voní tymián, kouř obzor cloní jak dolinou je hnán…^[3]
pobízet k pohybu před sebou a po vlastních končetinách, zejména někoho, komu se nechce
- Pasák hnal ovce na pastvu.
- Bez rozkazu můžeme jen dalekohledem pozorovat, co se nahoře na silnici děje, a podle palby odhadovat, jestli naši postupují nahoru ke Kreuzberskému průsmyku, nebo jestli Italové neženou von Dietrichsteinovy horské střelce svinským krokem zpět do Innichenu, takže je nevyšší čas se rychle odsud i s dělem ztratit.^[4]
přivádět do stavu, situace
- Po válce hnali ceny do neúměrné výše.
(expresivně) nutit ke spěchu, k činnosti
- Hnal ho do práce.
(zvratné) (expresivně) chvatně jít, jet, spěchat
- Hnal se za autobusem.
- „Kde jsi, zloději?“ křičel Abafi, s mečem obnaženým žena se za Stojmírem.^[5]

pohánět
- angličtina: drive
- francouzština: propulser
- litevština: varyti
- němčina: treiben
- slovenština: hnať
- švédština: driva
pobízet k pohybu
- litevština: varyti
- polština: gonić
- slovenština: hnať
přivádět do stavu, situace
- francouzština: pousser
- litevština: varyti, kelti
- slovenština: hnať
nutit ke spěchu, k činnosti
- litevština: varinėti, skubinti
chvatně jít, jet, spěchat
- litevština: varyti, lėkti, lėkti kaip akis išdegęs

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-12-10]. Heslo hnát.