vyhánět

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪɦaːɲɛt]

dělení

• vy-há-nět

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní
• k dokonavému vyhnat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vyháním	vyháníš	vyhání	vyháníme	vyháníte	vyhání / vyhánějí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyháněj	vyhánějme	vyhánějte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyháněl	vyháněla	vyhánělo	vyháněli	vyháněly	vyháněla
trpné	vyháněn	vyháněna	vyháněno	vyháněni	vyháněny	vyháněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vyháněje	vyhánějíc	vyhánějíce

význam

1. vypuzovat někoho ven z nějakého prostoru
2. pouštět výhonky

překlady

1. hnát ven

   • angličtina: drive out, expel
   • francouzština: chasser, expulser
   • němčina: austreiben
   • ruština: прогонять, выгонять
   • řečtina: διώχνω, αποκρούω, εκδιώχνω
2. —

související

• vyhnat
• výhonek
• vyhnání
• ženšen
• hnát