Anna

čeština

výslovnost

• IPA: [ana]

homofony

• ana

podstatné jméno

• rod ženský
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Anna	Anny
genitiv	Anny	Anen
dativ	Anně	Annám
akuzativ	Annu	Anny
vokativ	Anno	Anny
lokál	Anně	Annách
instrumentál	Annou	Annami

význam

1. ženské křestní jméno

překlady

1. ženské křestní jméno

   • angličtina: Ann, Anne, Anna
   • arménština: Աննա
   • bulharština: Ана ž
   • dánština: Anna
   • estonština: Anna
   • finština: Anna
   • francouzština: Anne ž
   • galicijština: Ana ž
   • gruzínština: ანა
   • hebrejština: חַנָה ž
   • chorvatština: Ana ž
   • irština: Áine
   • italština: Anna ž
   • katalánština: Anna ž
   • latina: Anna ž
   • litevština: Ona ž
   • lotyština: Anna ž
   • maďarština: Anna
   • němčina: Anne ž
   • nizozemština: Anna ž, Anne ž
   • norština: Anna
   • polština: Anna ž
   • portugalština: Ana ž
   • rumunština: Ana ž
   • ruština: Анна ž
   • řečtina: Άννα ž
   • slovenština: Anna ž
   • slovinština: Ana ž
   • srbština (cyrilice): Ана m
   • srbština (latinka): Ana m
   • španělština: Ana ž
   • švédština: Anna
   • ukrajinština: Ганна ž

synonyma

1. (domácky, zdrobněle) Anička, Andulka, Anuška, Anka, Anča, Anče

související

• Annin
• Annín
• anenský

finština

výslovnost

• IPA: [ˈɑnːɑ]

dělení

• An-na

podstatné jméno

• vlastní jméno

skloňování

skloňování podle vzoru kala
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	Anna	Annat
genitiv	Annan	Annojen (Annain)
akuzativ	Annan Anna	Annat
partitiv	Annaa	Annoja
essiv	Annana	Annoina
translativ	Annaksi	Annoiksi
inessiv	Annassa	Annoissa
elativ	Annasta	Annoista
illativ	Annaan	Annoihin
adessiv	Annalla	Annoilla
ablativ	Annalta	Annoilta
allativ	Annalle	Annoille
abessiv	Annatta	Annoitta
komitativ	—	Annoine
instruktiv	—	Annoin

význam

1. Anna; ženské křestní jméno

související

• Anu
• Anneli
• Annika
• Annikki

externí odkazy

• Článek Anna ve Wikipedii