זאֹת uvádí Klíma, Segert, na str. 67 použito 2x, na str. 68 1x. Stejně jako zdroj, který jsem si dneska koupil v antikvariátu (:-), Prof. Hermann L. Strack: Hebräische Grammatik mit Übungsbuch. Achte Auflage, München, 1902. Str. 24. A dokonce i Weingreen (1. vydání) používá זאֹת... str. 69 a 310. --Lexiq (diskuse) 26. 1. 2015, 17:48 (UTC)

To, co používá Weingreen (tedy jeho 1. vydání v českém překladu...) a Klíma/Segert není zajin-alef-cholem, ale zajin-cholem-alef. V tradiční typografii němé alef "stáhne" předcházející cholem nad sebe a ten se v takovém případě píše nad pravým horním rohem písmene alef; oproti tomu cholem následující po alefu (tak jako zde) se píše normálním způsobem, tedy nad levým horním okrajem alefu. Je to ovšem pouze otázka typografická, nikoli sémantická, tzn. cholem významově stále patří k předcházejícímu písmenu (zde zajin) a alef je stále "němé". Kvalitnější fonty to opravdu dělají, takže je třeba to dodržet, jinak se to těm, kteří si nějaký takový font nainstalovali a nastavili (jako já ;)) bude zobrazovat chybně. --Shlomo (diskuse) 27. 1. 2015, 10:51 (UTC)

Zahajte diskusi ke stránce זאֹת

Zahájit diskusi
Zpět na stránku „זאֹת“.