Diskuse:práce
Poslední komentář: před 4 lety od uživatele Palu v tématu „Homofon?“
Ta synonyma k významu 3 se mi nějak nezdají, opravdu je synonymum fyzikální jednotky námaha, dřina, (v obecném jazyce, slangově) fuška? Není to spíš z nějakého vypadlého významu? --Auvajs (diskuse) 29. 12. 2015, 20:26 (CET)
- Taky bych řekl. Bude to k významu "dal si tu práci = dal si tu dřinu" (řekl bych, že jen takto v ustáleném spojení, že se to samostatně nevyskytuje). --Palu (diskuse) 29. 12. 2015, 21:38 (CET)
- Vypadá to, že to špatně zařadila IP. --Auvajs (diskuse) 29. 12. 2015, 21:45 (CET)
Homofon?
editovat@JOtt, JQtt: Opravdu je prát se homofon? Nejde spíš o w:minimální pár, dokládající, že afrikáta t͡s má v češtině distinktivní rys? Gumruch (diskuse) 8. 12. 2019, 13:27 (CET)
- Asi máte pravdu. Klidně to s odvahou editujte.--JQtt (diskuse) 8. 12. 2019, 16:35 (CET)
- Minimální pár znamená něco jiného než je tato situace - například lep - led je minimální pár dokazující, že p a d nejsou stejným fonémem. Práce a prát se nic podobného nedokazuje a ani to není minimální tvar. Naproti tomu jde beze sporu o homofony, protože ty podle definice jsou slova zvukově shodná a graficky odlišná (např. vír a výr). Těžko ale říct, jestli se za klasické homofony považují i sousloví nebo více slov apod. V tom bych viděl možná slabé místo. Jinak jde ale určitě o homofonní dvojici. --Palu (diskuse) 10. 12. 2019, 15:29 (CET)
- @Palu: Homofonní dvojice, když jedna se korektně vyslovuje s afrikátou a druhá se dvěma hláskami? Může jít o jakýkoliv rys, nejenom o znělost. Z fonetického hlediska počet slov v tomto případě nehraje roli, protože se je nepřízvučná příklonka, z hlediska přízvuku je výslovnost stejná (přízvuk na první slabice). Určitě bych to neodstraňoval, spíš upřesnil. Gumruch (diskuse) 10. 12. 2019, 22:23 (CET)
- Vyjadřoval jsem se samozřejmě k možnosti, že je prát se vysloveno jako práce. Taková možnost podle mě nepochybně existuje, základní možnost to samozřejmě ale není. V této možnosti potom o homofonní dvojici podle mě jde. Minimální dvojice to být ale podle mě nemůže, protože to nenaplňuje definici ani u práce vs. prátse. Ale třeba se pletu - potom by mohly být správně oba přístupy. --Palu (diskuse) 11. 12. 2019, 07:52 (CET)
- Vycházím z toho, že tu uvádíme pouze spisovnou (ortoepickou) výslovnost. Jak ale koukám, tak za správnou (dubletní) výslovnost je možné považovat řadu případů zejména uvnitř slov a mohli bychom to na Wikislovník promítnout (např. výslovnost slova podzim jako [pɔdzɪm] i [pɔd͡zɪm]), to je ale už spíš na diskusi pod lípou. Já jsem vycházel z principu pro zdvojené souhlásky, tedy že když jde o rozlišení významů (podat × poddat, nejjasnější × nejasnější), je potřeba nezjednodušená výslovnost. Co se týče afrikát, tak ty jsou specifické, nenapadá mě (vedle percepčního dokládání) jiný formální způsob, jak dokazovat jejich existenci, než opozici se skupinou souhlásek, tedy c × ts, d͡z × dz atd. Ale samozřejmě nejsem odborník. Gumruch (diskuse) 11. 12. 2019, 13:23 (CET)
- Měli bychom podle mě uvádět každou doloženou výslovnost včetně příznakovosti a doložení by mělo vycházet z podobného pravidla jako u PZH. U poddat je potřeba určitě nezjednodušená výslovnost, ale u prát se bych se záměny s práce určitě nebál a výslovnost práce místo prát se podle mě není nějak výjimečná. A musím říct, že určitě taky nejsem odborník. --Palu (diskuse) 11. 12. 2019, 14:37 (CET)
- Vycházím z toho, že tu uvádíme pouze spisovnou (ortoepickou) výslovnost. Jak ale koukám, tak za správnou (dubletní) výslovnost je možné považovat řadu případů zejména uvnitř slov a mohli bychom to na Wikislovník promítnout (např. výslovnost slova podzim jako [pɔdzɪm] i [pɔd͡zɪm]), to je ale už spíš na diskusi pod lípou. Já jsem vycházel z principu pro zdvojené souhlásky, tedy že když jde o rozlišení významů (podat × poddat, nejjasnější × nejasnější), je potřeba nezjednodušená výslovnost. Co se týče afrikát, tak ty jsou specifické, nenapadá mě (vedle percepčního dokládání) jiný formální způsob, jak dokazovat jejich existenci, než opozici se skupinou souhlásek, tedy c × ts, d͡z × dz atd. Ale samozřejmě nejsem odborník. Gumruch (diskuse) 11. 12. 2019, 13:23 (CET)
- Vyjadřoval jsem se samozřejmě k možnosti, že je prát se vysloveno jako práce. Taková možnost podle mě nepochybně existuje, základní možnost to samozřejmě ale není. V této možnosti potom o homofonní dvojici podle mě jde. Minimální dvojice to být ale podle mě nemůže, protože to nenaplňuje definici ani u práce vs. prátse. Ale třeba se pletu - potom by mohly být správně oba přístupy. --Palu (diskuse) 11. 12. 2019, 07:52 (CET)
- @Palu: Homofonní dvojice, když jedna se korektně vyslovuje s afrikátou a druhá se dvěma hláskami? Může jít o jakýkoliv rys, nejenom o znělost. Z fonetického hlediska počet slov v tomto případě nehraje roli, protože se je nepřízvučná příklonka, z hlediska přízvuku je výslovnost stejná (přízvuk na první slabice). Určitě bych to neodstraňoval, spíš upřesnil. Gumruch (diskuse) 10. 12. 2019, 22:23 (CET)
- Minimální pár znamená něco jiného než je tato situace - například lep - led je minimální pár dokazující, že p a d nejsou stejným fonémem. Práce a prát se nic podobného nedokazuje a ani to není minimální tvar. Naproti tomu jde beze sporu o homofony, protože ty podle definice jsou slova zvukově shodná a graficky odlišná (např. vír a výr). Těžko ale říct, jestli se za klasické homofony považují i sousloví nebo více slov apod. V tom bych viděl možná slabé místo. Jinak jde ale určitě o homofonní dvojici. --Palu (diskuse) 10. 12. 2019, 15:29 (CET)