čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [dʊxt͡sɔf]

dělení

editovat
  • Duch-cov

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné[1]
nominativ Duchcov Duchcovy
genitiv Duchcova Duchcovů
dativ Duchcovu Duchcovům
akuzativ Duchcov Duchcovy
vokativ Duchcove Duchcovy
lokál Duchcově Duchcovech
instrumentál Duchcovem Duchcovy

význam

editovat
  1. město v severních Čechách

překlady

editovat
  1. město

související

editovat

externí odkazy

editovat
  1. Vlastní jména se používají k individualizaci jediného objektu a z tohoto důvodu se primárně vyskytují v jednotném čísle, jehož tvary jsou bezpříznakové. V množném čísle se používají jen pokud je toto vlastní jméno přeneseno na více objektů (ve třídě bylo pět Michalů; v Čechách je mnoho Lhot). Další možné použití těchto tvarů je ve významu apelativa (nevěřící Tomášové, novodobí Rembrandtové). Srov. PETR, Jan; KOMÁREK, Miroslav; KOŘENSKÝ, Jan, a kolektiv. Mluvnice češtiny (2) Tvarosloví. 1. vyd. Praha : Academia, 1986. 536 s. S. 348. . Více viz Příloha:Číslo vlastních jmen (čeština).