Význam [1]: Přejato z německého Johana (staročesky Johanka), to z latinského Iōhannēs, z řeckého Ἰωάννης (Iōannēs). Původ je hebrejský s výkladem Bůh je milostivý; milostivý dar boží; daný bohem. Z hebrejského יוֹחָנָ (Jochánán: Jahve = Bůh, chánan = sklonil se, smiloval se). Mužská varianta jména je Jan.
podstatné jméno (1)
editovat
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
Jana
|
Jany
|
---|
genitiv
|
Jany
|
Jan
|
---|
dativ
|
Janě
|
Janám
|
---|
akuzativ
|
Janu
|
Jany
|
---|
vokativ
|
Jano
|
Jany
|
---|
lokál
|
Janě
|
Janách
|
---|
instrumentál
|
Janou
|
Janami
|
---|
- ženské křestní jméno
- Přijede pro nás Jana s Honzou.
- řeka v Rusku vznikající soutokem řek Dulgalach a Sartang, ústící do Janského zálivu moře Laptěvů
- Řeka Jana je sjízdná, na 8 měsíců zamrzá.
- (zdrobněle, domácky) Janička, Janča, Jani; (zdrobněle, domácky, expresivně) Janina, Janinka, Jaňule, Jaňulka, Januš, Januše, Januška, Jája, Janka, Janík, Jaňulice
- —
podstatné jméno (2)
editovat
- rod mužský životný
- vlastní jméno
- genitiv singuláru substantiva Jan
- akuzativ singuláru substantiva Jan
- Encyklopedie CoJeCo, Jana