Keil

němčina

výslovnost

• IPA: [kaɪ̯l],  Keil^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Keil	die Keile
genitiv	des Keils / Keiles	der Keile
dativ	dem Keil	den Keilen
akuzativ	den Keil	die Keile

význam

1. klín

související

• Keilbein
• keilen
• Keiler
• Keilerei
• keilförmig
• Keilschrift