pád \ číslo
jednotné
množné
nominativ
klín
klíny
genitiv
klína / klínu
klínů
dativ
klínu
klínům
akuzativ
klín
klíny
vokativ
klíne
klíny
lokál
klíně / klínu
klínech
instrumentál
klínem
klíny
nástroj ze dřeva , kovu nebo kamene zúžený na konci ; jednoduchý stroj
Štípali pařez pomocí klínů.
(přeneseně) cokoliv tvaru klínu (1)
oblast poblíž genitálií
Po cestičce běží mladá ošetřovatelka, vítr jí rýsuje na zástěře pěkný klín; rovná si oběma rukama vlasy, vzhlíží zdola k vlajícímu dlouhánovi a něco mu rychle povídá. [1]
spodní část trupu člověka
Náhodou zatímco toto píši, vlezla si mi na klín kočka a přede z plna hrdla. [2]
(myslivecký slang) ocas samce bažanta
—
—
—
—
(v obecném jazyce) kajl
—
—
—
—
Článek Klín ve Wikipedii
Téma Klín ve Wikicitátech
Kategorie Wedges ve Wikimedia Commons