češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • klín

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ klín klíny
genitiv klína / klínu klínů
dativ klínu klínům
akuzativ klín klíny
vokativ klíne klíny
lokál klíně / klínu klínech
instrumentál klínem klíny

významEditovat

  1. nástroj ze dřeva, kovu nebo kamene zúžený na konci; jednoduchý stroj
    • Štípali pařez pomocí klínů.
  2. (přeneseně) cokoliv tvaru klínu (1)
    • klín hor
  3. oblast poblíž genitálií
    • Po cestičce běží mladá ošetřovatelka, vítr jí rýsuje na zástěře pěkný klín; rovná si oběma rukama vlasy, vzhlíží zdola k vlajícímu dlouhánovi a něco mu rychle povídá.[1]
  4. spodní část trupu člověka
    • Náhodou zatímco toto píši, vlezla si mi na klín kočka a přede z plna hrdla.[2]
  5. (myslivecký slang) ocas samce bažanta

překladyEditovat

  1. nástroj

synonymaEditovat

  1. (v obecném jazyce) kajl

souvisejícíEditovat

fráze a idiomyEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-08-25, [cit. 2010-02-16]. Heslo klín.
  1. Karel Čapek: Povětroň
  2. Karel Čapek: Výlet do Španěl

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Klín ve Wikipedii
  •   Téma Klín ve Wikicitátech
  •   Kategorie Wedges ve Wikimedia Commons