češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɦɔrɲiː]

děleníEditovat

  • hor-ní

etymologieEditovat

Spojením kořene ze slova hora a přípony -ní.

přídavné jménoEditovat

  • měkké

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ horní horní horní horní horní horní horní horní
genitiv horního horního horní horního horních horních horních horních
dativ hornímu hornímu horní hornímu horním horním horním horním
akuzativ horního horní horní horní horní horní horní horní
vokativ horní horní horní horní horní horní horní horní
lokál horním horním horní horním horních horních horních horních
instrumentál horním horním horní horním horními horními horními horními

stupňováníEditovat

stupeň tvar
pozitiv horní
komparativ hornější / hořejší
superlativ nejhornější / nejhořejší

významEditovat

  1. nacházející se nahoře
    • Na horních větvích stromu sedělo hejno ptáků.
  2. (přeneseně) mající velký majetek nebo moc
    • Připravovaná daňová reforma by se dotkla jen horních deseti tisíc poplatníků.
  3. související s hornictvím
    • Využití ložisek uhlí se řídí horním zákonem.

překladyEditovat

  1. umístěný nahoře

synonymaEditovat

  1. vrchní, hořejší, hoření
  2. bohatý, hořejší, hoření
  3. důlní

antonymaEditovat

  1. dolní, dolejší, dolení, spodní
  2. dolní, spodní, chudý

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-11-04, [cit. 2010-01-15]. Heslo horní.