Přišli sedláci koňaři z dolejších vesnic a každý nesl sv. Martinu voskovou svíci jako ruku tlustou, přišli němečtí sedláci a selky až z Prenetu a přinesli kroužky žlutého másla, aby shořelo ve věčné lampě před oltářem sv. Martina, z daleka široka přišli žebráci, usedli na vyprošený vích slámy do dvou řad před chrámovým vchodem, rozvázali své rány zimou zmodralé a počali se modlit růženec ke cti sv. Martina.[1]
