- výrazná vyvýšenina povrchu země s vrcholem vystupujícím nad okolí
- Vrcholky hor byly zahaleny bílými oblaky.
- (hovorově) velké množství
- Přinesl mi na talíři kousek masa s horou rýže.
- (nářečně) les, lesy
- Vzpurně vstal, že půjde do hory a bude zbojníkem.
- (nářečně) vinice, vinohrad
- Trať polí, v nichž se víno pěstuje a rodí, jmenovali a jmenují podnes „horou“.
- (zastarale) místo, kde se těží
vyvýšenina povrchu země- albánština: mal m
- angličtina: mountain, mount, peak
- arabština: جَبَلٌ m
- baskičtina: mendi
- bosenština: planina ž, gora ž
- bretonština: menez m
- bulharština: планина ž
- čínština: 山
- dánština: bjerg
- esperanto: monto
- estonština: mägi
- finština: vuori
- francouzština: montagne ž, mont m
- fríština: berch
- havajština: mauna, kuahiwi
- hebrejština: הַר
- hindština: पहाड
- hornolužická srbština: hora ž
- chorvatština: brdo s, planina s
- indonéština: gunung
- islandština: fjall s
- italština: montagna ž, monte m
- japonština: 山
- jidiš: באַרג m
- katalánština: muntanya ž
- korejština: 산
- korsičtina: muntagna ž
- latina: mons m
- litevština: kalnas m
- lotyština: kalns
- maďarština: hegy
- němčina: Berg m
- nizozemština: berg m
- norština: fjell
- norština (bokmål): fjell
- okcitánština: montanha ž
- polština: góra ž
- portugalština: montanha ž, monte m
- rumunština: munte m
- ruština: гора ž
- řečtina: όρος s, βουνό s
- sanskrt: गिरी
- slovenština: hora ž
- slovinština: gora ž
- srbština (cyrilice): планина, гора
- srbština (latinka): planina ž, gora ž
- svahilština: mlima
- španělština: montaña ž
- švédština: berg
- turečtina: dağ
- ukrajinština: гора ž
- velština: mynydd
- vietnamština: núi
—
—
—
—
- (menší) kopec, vrch
- fůra, kupa, kopec, mnoho, hodně, plno, spousta, mraky, hromada
- les, lesy
- vinice, vinohrad
- důl
- dolina, údolí
- ani mrť, málo, nic, pár, trochu, něco
- —
- —
- —
| Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
| nominativ
|
hora
|
horje
|
hory
|
| genitiv
|
hory
|
horow
|
horow
|
| dativ
|
horje
|
horomaj
|
horam
|
| akuzativ
|
horu
|
horje
|
hory
|
| vokativ
|
hora
|
horje
|
hory
|
| lokál
|
horje
|
horomaj
|
horach
|
| instrumentál
|
horu
|
horomaj
|
horami
|
- hora
Ze starořeckého ὥρα.
- rod ženský (femininum)
- 1. deklinace (ā-kmeny)
- hodina
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
hora
|
horas
|
- hodina
- Que horas são? – Kolik je hodin?
- čas
- Já é a hora de ir. – Je čas jít.
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
hora
|
horas
|
- hodina
- ¿Qué hora es? – Kolik je hodin?
- čas
- Ya es hora de ir. – Je čas jít.
Článek Hora ve Wikipedii
Téma Hora ve Wikicitátech
