loupežník
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [lɔʊ̯pɛʒɲiːk]
dělení editovat
- lou-pež-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | loupežník | loupežníci |
| genitiv | loupežníka | loupežníků |
| dativ | loupežníkovi / loupežníku | loupežníkům |
| akuzativ | loupežníka | loupežníky |
| vokativ | loupežníku | loupežníci |
| lokál | loupežníkovi / loupežníku | loupežnících |
| instrumentál | loupežníkem | loupežníky |
význam editovat
- osoba páchající loupeže, většinou v terénu a s užitím násilí
- Páni loupežníci si tryskem odvezli bedničku s jedem na trávení kojotů a zatoulaných stepních psů![1]
překlady editovat
související editovat
poznámky editovat
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-05-03]. Heslo loupežník.
- ↑ BATLIČKA, Otakar. Kavalíři odvahy. Ostrava : Nakladatelství Sfinga, 1992. ISBN 80-85491-05-2. Kapitola Chytrý Farguson, s. 66.
externí odkazy editovat
Rozcestník Loupežník ve Wikipedii
