Wikislovník:Pod lípou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Wikislovník jako černá díra na strukturované informace: technicky to asi jde; a pomineme-li teď na chvíli úplně technickou stránku, je o něco takového zájem? |
|||
Řádek 791:
Pro Blahmu: Ta redundance podle mého názoru není nijak škodlivá. Argument, že to usnadňuje vandalizaci, moc nechápu. V každém systému budeme muset umožnit zadání nepravidelnosti, a jakmile umožníme zadání nepravidelnosti, pak se samozřejmě může jednat o nepravidelnost vandalskou. Já nejsem zásadní odpůrce nesubstování, nicméně obavy z vandalů se mi jako argument zdají nedostatečné. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 28. 9. 2013, 15:50 (UTC)
:Souhlasím, že jazyk není zdaleka tak pravidelný, jak se ho gramatikové snaží popsat, spoustávajíce ho do kategorií a vzorů. Ale když to dovedou řešit na anglickém Wikislovníku (zpracovávají přece stejná slova jako my zde, ne?), tak by stálo za to prozkoumat, jak to tam zvládají (sám nevím, ale představuju si, že do šablony lze přidat další parametry, které přebijí defaultně generované pravidelné tvary). Pro pochopení, hlavně směrem k Dubicko: Ta argumentace anglickým Wikislovníkem není proto, že bychom ho museli za každou cenu napodobovat, ale jako ukázka, že když to jde tam, tak to musí jít udělat i tady. Samozřejmě je ale jen na našem rozhodnutí, jestli to chceme nebo ne. A dotaz Martina Kotačky po těch "netechnických důvodech" směřuje podle mého chápání právě k tomuto: Pomineme-li případnou technickou náročnost či dokonce případnou neproveditelnost takových technických změn, které by snížily redundanci a zvýšily integritu informací v heslech a dlouhodobě přispěly ke snazší mezijazykové spolupráci a urychlení práce wikislovníkářů, má komunita výhledově zájem o jejich provádění? [[Uživatel:Blahma|Blahma]] ([[Diskuse s uživatelem:Blahma|diskuse]]) 28. 9. 2013, 19:48 (UTC)
Martin Kotačka tady zakládá výhradně (nebo téměř výhradně) latinská hesla, kde to skloňování asi bude do značné míry pravidelné (přiznávám se, že po 20 letech od základního dvousemestrálního kurzu a zkoušky z latiny si jen máloco pamatuji). Přitom stačí uvážit mateřský jazyk češtinu, abychom zjistili, že situace není tak jednoduchá. Máme 6+4+4=14 základních vzorů, k nim nějaké podvzory (les) nebo vzor pro adjektivní skloňování (Jiří), ale nestačí to, abychom postihli všechny rozdíly oproti vzorům (změny kmenových souhlásek, krácení kmenové samohlásky, přidávání/vypouštění samohlásky v připonách), a tak si pro generování tvarů vypomáháme dalšími desítkami našich pomocných vzorů ({{Šablona|Vzor slovník}} versus {{Šablona|Vzor hříbek}}, přitom je to vzor hrad; {{Šablona|Vzor kočka}} versus {{Šablona|Vzor buňka}}, přitom je to vzor žena), a ani to často nestačí, takže použijeme sice nejbližší generátor tvarů, ale i tak musíme v několika pádech přepisovat vygenerovaný tvar. To pomocí vzoru a kmene nepostihnete, pokud volaná šablona nebude "v sobě" mít stovky výjimek. A což teprve odlišné skloňování téhož slova v různých významech ([[Havel]] jméno versus příjmení, [[Polák]] národnost versus příjmení), myslíte, že je lepší společná tabulka a k tomu ještě několik řádků poznámek? Jako editorovi, jako čtenáři i jako občasnému programátorovi mi připadá lepší mít tvary definované jako <code>pád = tvar</code>, přičemž je záhodno se shodnout na vhodném systému označování pádů v různých jazycích (což kódy typu <code>snom</code> a <code>pins</code> IMO jsou). To nevylučuje, že tam může být uvedena i informace o vzoru, ale je dobré si uvědomit, že vzor je, na rozdíl od gramatických kategorií typu rod nebo vid, pouze pomůcka pro tvoření tvarů (argumenty pro a proti už tady mohly zaznít někdy dřív, protože pokud se nepletu, v minulosti se tady uvádění vzorů v heslech diskutovalo). --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 28. 9. 2013, 17:08 (UTC)
| |||