Diskuse:IQ tykve: Porovnání verzí

:::opakuji: vlastní výzkum tu není povolen --[[Uživatel:Dubicko|Dubicko]] ([[Diskuse s uživatelem:Dubicko|diskuse]]) 13. 5. 2015, 16:42 (UTC)

:::: Opakuji, toto není vlastní výzkum. --[[Uživatel:Auvajs|Auvajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Auvajs|diskuse]]) 13. 5. 2015, 16:43 (UTC)

::::::: Kolego Auvajsi, nevychází Vaše domněnka o požadavcích na ověření z důvodů osobních z [[w:WP:Předpokládejte dobrou vůli|předpokladu zlé vůle]]? Zkuste se nezabývat domnělou osobní rovinou a držte se roviny věcné. Vizte třeba pro inspiraci: „[[w:Wikipedie:Věrohodné zdroje#Záleží na kontextu|Zdroje by měly dané tvrzení podporovat přímo v té podobě, jak je prezentováno v článku.]]“ Pokud máte odlišný názor na to, co a jak zdrojovat nebo co lze ze zdrojů dovozovat, nemusí to nutně znamenat, že si na Vás osobně nebo Vašich příspěvcích někdo zasedl. Něco jiného je, když je zpochybňováno poměrně zjevné tvrzení, aniž by zpochybňovatel byl ochoten či schopen vysvětlit své pochybnosti. Ačkoli význam hesla by mohl být třeba z třetí citace poměrně patrný a osobně nemám důvod o něm pochybovat, je otázkou, zda lze z citací dovozovat i příznakovost. Je-li tedy požadováno doložení zdroje, nechť je vhodný zdroj dohledán a doložen. Když nebude, nemusí se informace ani heslo v nejbližší době mazat, jen bude čtenář upozorněn, že je třeba ještě nějaký zdroj dodat. To snad není žádná (osobní) tragédie. --[[Uživatel:Bazi|Bazi]] ([[Diskuse s uživatelem:Bazi|diskuse]]) 13. 5. 2015, 18:21 (UTC)

:::::::: Položil jsem otázku, jaký je důvod žádostí o doložení. Nedostalo se mi věcné odpovědi, jen je tu naznačovaný „vlastní výzkum“. Když se ale podíváte na to, jak je vlastní výzkum [[Wikislovník:Ověřitelnost#Vlastní výzkum|definován]], resp. pojímán, tak zjistíte, že za vlastní výzkum je považováno hlavně publikování neověřitelných informací. Jako příklad je uváděno zveřejňování „vlastní teorie o původu některých slov (etymologie), vlastní bádání na poli méně obvyklých jazyků (tím však není např. překládání významu hesel z cizojazyčných slovníků u jazyků, jejichž slovníky nejsou dostupné v češtině), vlastní bádání na poli nářečí, slangů apod.“ Dovození významu slov z lexikálního materiálu tedy v žádném případě není "vlastní výzkum", ale naopak standardní postup, jak se vůbec výkladové slovníky tvoří. Pokud je pochybnost o významu či příznacích, nechť se vede věcná debata a pak se zdroje mohou hledat, ale zde žádné pochybnosti nezazněly a já pochybuju, že by pojem IQ tykve byl sporný — většina průměrně inteligentních rodilých mluvčích nemá s pochopením významu větší problém. Příznakovost pak je otázka definice a pojetí příznaků. Příznaky tu sice nemáme definovány (což je nedostatek, který snad jednou bude napraven), takže jejich chápání je do určité míry subjektivní, ale to nic nemění na tom, že je možné příznaky na základě analýzy lexikálního materiálu určovat. Ostatně stejným postupem příznaky určují i autoři "akademických slovníků". --[[Uživatel:Auvajs|Auvajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Auvajs|diskuse]]) 13. 5. 2015, 18:54 (UTC)