Do některých hesel je možné vkládat vhodné ilustrační obrázky uložené na repozitáři Wikimedia Commons a přidat k ním popisek. Obrázky se vkládají pouze do hesel lemmat (základních tvarů) a ne do hesel tvarů.

Významy

editovat

Obrázky je možné vkládat pouze k významům, které lze přímo a explicitně vyobrazit.

Význam musí být vyobrazen přímo. Příslušný význam se musí na vloženém obrázku nacházet a to pokud možno tak, aby byl v popředí a patrný na první pohled. Pokud to z nějakého důvodu není možné, musí být vložen upřesňující popisek.

Význam není možné zobrazit prostřednictví jiného významu (a to ani významu velmi podobného, významu s dotyčným významem souvisejícím, od něj odvozeným, jej používajícím atp.)

Např. do hesla jablečný (s významem „související s jablkem“) nelze vložit obrázek jablka, protože význam „související s jablkem“ je jiný než význam „druh ovoce, plod jabloně“. Obdobně do hesla psovitý není možné vložit obrázek psa, protože význam „připomínající psa“ je jiný než význam „psovitá šelma chovaná jako domácí zvíře“. A dále např. do hesla mobilní („snadno přemístitelný“) není možné vložit obrázek mobilního telefonu (nebo jiného mobilního přístroje), byť mobilní telefon „snadno přemístitelný“ je (ale „snadno přemístitelný“ a „snadno přemístitelný telefon“ jsou dvě různé věci).

Které významy nelze ilustrovat obrázky?

editovat

Obrázky zdaleka nepatří ke všem významům. Většina významů se znázornit nedá. Znázornit se nedají všechna neplnovýznamová slova jako předložky, spojky, částice; dále též slova svou funkcí se neplnovýznamovým slovům blížící (zájmena, pomocná, modální a fázová slovesa). Z plnovýznamových slov se až na malé výjimky nedají zobrazit adjektiva, číslovky a příslovce. Obrázky se nevkládají ani pro citoslovce, fráze, idiomy atp. I u substantiv a sloves se dá zobrazit jen menšina významů.

U substantiv se nedají znázornit všechna abstrakta jako:

  • vlastnosti (lenost, krása)
  • děje (běh, plavání)
  • stavy (bdění, spánek)
  • propozice (podmínka, okolnost)

/nedokončeno/

Z proprií nevkládáme obrázky k:

  • vlastním osobním jménům (Tomáš, Soňa), příjmením (Novák), hypokoristikům (Pepa) atd.
  • skupinovým antroponymům jako jsou vlastní obyvatelská jména (Pražák), entonyma (Čech, Rusák), rodová jména (Přemyslovec, Habsburk), skupinové přezdívky (Kujebák) apod.
  • chrématonymům jako jsou jména organizací (Masarykova univerzita, OSN) nebo jména společenských jevů (Štědrý den, Vánoce apod.)
  • administrativním choronymům, např. názvům správních útvarů (Jihomoravský kraj) s výjimkou států (viz níže)
  • agronymům – jménům pozemků nebo jejich seskupení, ať již obdělávaným (zemědělský hon, pole, louka, pastvina, zahrada, vinice atd.) i neobdělávaným nebo lesním (polesí, les, obora atd.)
  • hodonymům – jménům dopravních cest (silnice, dálnice, cesty, tunely, brody, mosty, přívozy, železnice, lanovky atd.)
  • speleonymům – názvům jeskyň
  • urbanonymům – jménům ulic, náměstí a jiných veřejných prostranství
  • vlastním jménům balvanů, kapliček, božích muk, křížků, hřbitovů, pomníků, mohyl, lomů, dolů, rozhleden, trigonometrických bodů, ukazatelů cest atd.
  • /nedokončeno/

Které významy lze ilustrovat obrázky?

editovat

Většina významů, které obrázky ilustrovat lze, spadá pod substantiva a v jejich rámci pod konkréta, tedy pod významy, které mají denotát fyzické povahy, a jejichž prvky jsou smyslově vnímatelné a časoprostorově lokalizovatelné a o nichž říkáme, že existují. Většina zobrazitelných významů jsou apelativa, propria jsou zobrazovány jen v níže uvedených případech.

/nedokončeno/

Propria

editovat
 
bohyně Athena
 
možné znázornění pouště Sahara

Z proprií lze ilustrovat:

  • kosmonyma, resp. astronyma jako názvy planet (Jupiter, Země), hvězd včetně jejich objektů (Aldebaran, Andromeda), měsíců (Titan, Měsíc), komet (Halleyova kometa), názvy zón a míst na vesmírných objektech (Mléčná dráha, Moře klidu)
  • přírodní choronyma (např. pouště, ostrovy, regiony, světadíly – Sahara, Balkán, Austrálie) – znázorněním na mapě
  • hydronyma – jména moří, zálivů, průlivů, jezer, bažin, rybníků, přehrad, studánek, pramenů, řek, potoků, peřejí, vodopádů, průplavů atd.
  • oronyma – jména pohoří, vrchovin, jednotlivých hor, hřbetů, kopců, skal, údolí, dolin, průsmyků, sedel, propastí, nížin, rovin, tabulí, pánví atd.
  • názvy států a zemí (Dánsko, Faerské ostrovy, Gibraltar), u nichž však je možné zobrazit jedině jejich vlajku a polohu na mapě světadílu/regionu
  • nepravá antroponyma jako jména mytologických postav (Daidalos), pohádkových postav (Sněhurka), alegorických postav (Hoře), hraček (přítel Ken), jména bohů a bohyň (Athéna, Šiva)
  • nepravá zoonyma (pseudozoonyma) − jména smyšlených živočichů (bájný kůň Pegas)



  • /nedokončeno/

Použitá literatura

editovat